Děti do pasťáku za 5300 korun? Expertka: Dobrovolný pobyt předejde horším problémům

15. 05. 2019 | školství

Jana je jedním z dětí, kterým podle vychovatelů dobrovolný pobyt v diagnostickém ústavu prospěl. Ona a její otec si s psychology vyjasnili problémy a jejich vztah je teď harmonický. V současné době už rodiče nemají možnost umístit své děti do ústavu bez rozhodnutí soudu, poslanecká novela by jim to ale měla znovu umožnit. Zákonní zástupci by měsíčně zaplatili 5300 Kč za ubytování, stravu a kapesné dítěte, čímž by se předešlo zneužívání možnosti.

V roce 2017 se na brněnský Diagnostický ústav obrátil otec tehdy patnáctileté Jany, která byla po rozvodu rodičů svěřena do otcovy péče. Za poslední půl rok začala dívka lhát, dopouštět se drobných krádeží a prudce se zhoršoval její školní prospěch.

Otec se snažil dceři vše vysvětlit ústně, ale neúspěšně. Cítil, že se s dcerou ještě víc odcizují. Nechtěl se ovšem obracet na soud, pro Janu byl dobrovolný pobyt v ústavu jako „poslední varování“.

Dívka se cítila vnitřně sama

„V době první návštěvy v ústavu zhodnotili otec i dívka svůj vzájemný vztah jako neharmonický a konfliktní. Otec vinil dceru z malé míry zodpovědnosti. Jana uváděla, že se s otcem necítí dobře a bezpečně, že si připadá vnitřně sama,“ popisuje problémy Renata Ježková, ředitelka diagnostického ústavu v Brně. Dodává, že dívka vnímala otcovu kritiku jako odmítnutí a že reagovala podrážděně.

„Její chování vůči otci bylo vzdorovité, jevila se jako méně vytrvalá, lehkovážná, méně svědomitá. Bylo jasné, že oba potřebují odbornou pomoc zvenčí,“zhodnotila Ježková.

Při přijímacím pohovoru nastavili cíle diagnostického pobytu a naplánovali pravidelná rodinná sezení a terapie, která vedly psycholožka a etopedka (resocializační a terapeutická péče pro děti a mládež z narušeného prostředí, pozn. aut.).

Ústav pomohl dívce i s přijímacími zkouškami na střední školu. Po dvouměsíčním pobytu se cíle naplnili a otec i dívka přijali doporučení docházet na konzultace i nadále. Docházka skončila dosažením plnoletosti Jany.

Pobyt v ústavu byl pro rodinu zásadní

„V současné době dívka studuje druhý ročník střední školy (maturitní obor umělecky zaměřené školy). Oba hodnotí svůj vzájemný vztah jako stabilní, harmonický, přičemž dobrovolný pobyt v ústavu vnímají jako zásadní pro jejich další vzájemné fungování,“ řekla ředitelka diagnostického ústavu v Brně. 

Příběh podle Ježkové jen ilustruje situaci mnoha českých rodin. Podle ní je Česká republika raritou v tom, že prevenci si rodiče platí sami a represi hradí stát. Aktuálně nemají rodiče ani šanci umístit děti do ústavu dobrovolně. Tato možnost skončila v polovině roku 2017.

„Aktuálně o umístění dítěte do zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy vždy rozhoduje soud. Ten se postupuje podle doporučení odborníků, vyžádá-li si je, a přihlíží k návrhu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí,“ uvedla Sabina Dračková, tisková mluvčí Národního ústavu pro vzdělávání.

Podle ředitelky brněnského ústavu Renaty Ježkové často stačí jen krátkodobá pomoc a dítě se srovná. Pokud se nepomůže tímto způsobem, může dopadnout mnohem hůře a nakonec ho čeká soudně nařízený pobyt v ústavu.

Dlouhé a problémové čekání místo v ústavu

„Když jde jedinec na scestí, tak už se veze. Na místo v diagnostickém ústavu se mnohdy čeká i dva tři měsíce a za tu dobu se může jeho problém prohloubit. Když přijde dobrovolně s rodiči, umíme spoustu věcí podchytit v začátku, poradit a pomoci, jak situaci zlepšit,“ vysvětlila Ježková a připomíná, že vždycky je lepší zaměřit se na prevenci a předejít větším problémům.

„Vadí mi, že o osudu dětí rozhodují soudy, které s nimi vůbec nepřijdou do styku. Z diskuze úplně vypadávají odborníci. V době kdy jsme měli děti na soudní i dobrovolné pobyty vše fungovalo skvěle,“ vzpomíná ředitelka ústavu.

Za navrácení možnosti dobrovolných pobytů v ústavech bojuje i senátorka Jaromíra Vítková (KDU-ČSL). „V současné době o osudu dětí rozhodují úřady, které nemají šanci se s problémy dostatečně seznámit, protože jich je opravdu mnoho. Složitější případy pak řeší soud, což je ještě horší, protože v tu chvíli už jsou jedinci vytrženi ze svého prostředí, musí opustit nejenom domov, ale i školu a žijí v ústavu,“ popsala problém senátorka.

Jednašedesát poslanců napříč šesti stranami nyní proto usiluje o to, aby se výjimka do zákona vrátila. Novelu nejprve posoudí vláda, rozhodnou o ní zákonodárci. Ve zdůvodnění poslanci z KDU-ČSL, ANO, ODS, SPD, KSČM a STAN upozorňují, že pedagogičtí pracovníci nemají účinné prostředky k prevenci proti šikaně, zvýšené agresivitě, odmítání autorit a kyberšikaně.

 

Hana Langrová Blesk.cz 15. 5. 2019