Zájezd důchodců Minervy do Prahy

17. 10. 2018 | článek

Ve středu 12. září 2018 nás čekal čtvrtý letošní poznávací zájezd za krásami naší země.

Tentokrát jsme jeli navštívit hlavní město a prohlédnout si Valdštejnský palác a Senát, který v něm sídlí. Dále byla naplánována prohlídka zámku v Tróji, botanické zahrady včetně skleníku se subtropickými rostlinami. Z provozních důvodů byl zámek Trója uzavřen. Proto jsme upravili program tak, aby vznikl větší prostor pro prohlídku ostatních míst a zároveň nám to umožnilo i dřívější návrat, než bylo původně naplánováno. Přálo nám počasí, bylo slunečno a také jsme po dálnici projeli v obou směrech naprosto bez problémů a bez žádných kolon. Po příjezdu do Prahy jsme se ohlásili v recepci Valdštejnského paláce k prohlídce Senátu a zahrad. Rozdělili jsme se na dvě skupiny. První šla na prohlídku Senátu a druhá tak měla dost času si prohlédnout zahrady a okolí.
Valdštejnský palác je plný mnoha překrásných architektonických prvků, a to jak v interiéru, tak i ve venkovní části. Jedná se o jednu z nejvýraznějších staveb českého raného baroka. V současné době je palác sídlem Senátu Parlamentu České republiky.

Nahlédněme tedy společně do celého komplexu, který kromě paláce tvoří dále také Valdštejnská jízdárna a Valdštejnská zahrada s mnoha jezírky, sochami a přírodními zajímavostmi. Nádherný palácový komplex postupně vyrůstal v letech 1623–1630. O výstavbu tohoto překrásného pražského klenotu se zasloužil jeden z tehdejších nejmocnějších a nejbohatších šlechticů Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna. Na stavbě tohoto honosného sídla se podíleli významní architekti, malíři, sochaři a řemeslníci. Je tedy třeba zmínit tato jména: Andrea Spezza z Aronga, Giovanni Battista Pieroni, či Niccolo Sebregondi. O uměleckou výzdobu zahrad se postaral sochař Rudolfa II. Adrian de Vriesa. Z jeho děl jsme tak měli možnost si při procházce zahradami prohlédnout již pouze věrné kopie sousoší či kašen, neboť originály byly uloupeny v roce 1648 švédskými vojsky. Při procházce vnitřními prostorami jsme zhlédli v nástěnných malbách podobizny Albrechta z Valdštejna. V hlavním sále jej nalezneme v podobě boha Marta na válečném voze. V rytířské síni je k vidění jezdecký obraz a v kapli se skrývá v postavě svatého Václava. Právě tato kaple je jedním z velice významných míst celého paláce. Na stěnách jsou vyobrazeny výjevy ze života svatého Václava a světců. Kromě množství reprezentačních prostor palác obsahuje také řadu obytných pokojů, neboli Valdštejnovy reprezentační místnosti, tyto místnosti nalezneme nedaleko hlavního sálu. Dále se nachází předpokoj, audienční síň a mytologická chodba. Z mytologické chodby se dá dojít až do východní části paláce.

A jak to zde vypadá dnes?
Valdštejnský palác je součástí národní kulturní památky. V místech, kde byli původně uvázáni koně, je v současnosti jednací sál Senátu. Dnes v areálu zahrady mohou návštěvníci vidět arkádový přístavek pro oddych a zábavu se zobrazením groteskních podob obličejů, kopie soch sochaře Adriena de Vriese a nakonec rybník s ostrůvkem a sousoší Herkula zápasícího s drakem. Rozsah a velikost areálu paláce a zahrad překvapí nejednoho návštěvníka.
Před prohlídkou Senátu jsme se museli všichni podrobit důsledné kontrole, která je naprosto stejná jako při odbavování na letišti. Po kontrole jsme obdrželi obecné informace o Senátu. Senát Parlamentu České republiky je tvořen jednaosmdesáti senátory, kteří jsou voleni na dobu šesti let, kdy každé dva roky dochází k volbě třetiny senátorů. Volby se konají podle zásad většinového systému. Senát projednává návrhy zákonů postoupené Poslaneckou sněmovnou. Tyto návrhy buď schválí, vrátí s pozměňovacími návrhy, či rovnou zamítne. Senát dále navrhuje zákony, vyjadřuje svá stanoviska dokumentům Evropské unie, dává souhlas k ratifikaci mezinárodních smluv, předkládá prezidentu republiky návrhy na státní vyznamenání. Kompetencí Senátu je velké množství, ať se jedná o orientaci na zahraniční politiku, či na domácí půdu. Schůze Senátu jsou veřejné. V případě projednávání utajovaných otázek mohou být však veřejnosti nepřístupné. To samé platí i pro schůze výboru. Dříve Ústavou
z roku 1920 bylo Národní shromáždění Československé republiky ustanoveno na dvě komory. Poslanecká sněmovna v té době čítala na tři sta členů, Senát se skládal ze sto padesáti. Účastníci druhé skupiny se setkali v průběhu prohlídky se senátorkou Jaromírou Vítkovou, která se nám věnovala do konce prohlídky. Seznámila nás, jak to v Senátu probíhá při hlasování, jak probíhala náročná diskuze ohledně výstavby rychlostní silnice R 43. Dále nás informovala o přípravě oslav stého výročí narození Tomáše kardinála Špidlíka, který byl nejvýznamnějším českým teologem žijícím v zahraničí. Narodil se 17. prosince 1919 v Boskovicích. V roce 1940 vstoupil do jezuitského noviciátu a kněžské svěcení přijal v holandském Maastrichtu 22. srpna 1949. Vyučoval na univerzitách v Římě. Je považován za světově proslulého znalce spirituality křesťanského Východu, propagátora české kultury a duchovního otce. Papež Jan Pavel II. jej v roce 2003 jmenoval kardinálem pro jeho celoživotní úsilí ve studiu a praktické službě pro jednotu křesťanů. Zemřel 16. dubna 2010 v Římě. V loňském roce vznikl společný záměr spolků Junák středisko Boskovice a Orel jednota Boskovice zrealizovat památník k 100. výročí narození kardinála Špidlíka. Radě předložila v lednu 2016 senátorka Ing. Vítková záměr a žádost o umístění památníku v lokalitě Bělské ul. nedaleko rodného domu. Rozpočet památníku činí více než 500 tis. Kč, a proto byla Jihomoravským krajem povolena sbírka v souladu s platnou legislativou. O těchto aktivitách senátorka jedná již delší dobu s významnými osobnostmi z různých institucí. Po společném focení jsme se rozloučili a přemístili na další naplánované akce. Závěr dne pak byl individuální, kde si každý upravil svůj čas na prohlídku botanické zahrady, skleníku Fata morgána, případně oběda tak, abychom mohli odjíždět zpět ve stanovený čas. Závěrem je možné konstatovat, že výlet se vydařil včetně počasí, plynulé jízdy a řada účastníků se už těšila na poslední výlet v letošním roce.

Rudolf Kuba, komise důchodců