Poslanecká sněmovna rozhodla, aby odborníci z řad „neučitelů“ mohli ve školách působit až tři roky bez doplnění pedagogické kvalifikace. Učinila tak přes nesouhlas pedagogických fakult a profesních organizací, které to v argumentační výzvě poslancům odmítly. Nyní bude novelu zákona o pedagogických pracovnících posuzovat Senát. Se stejnou výzvou se představitelé uvedených organizací nyní obrátili i na senátory, aby opravili chybné rozhodnutí poslanců a zabránili degradaci učitelského povolání.

Jaký máte názor na to, že kvalifikovaní učitelé tuto situaci opravdu vnímají jako degradaci vlastního vzdělání i profese učitele? Proč by šel po případném přijetí této novely někdo studovat učitelství, když může absolvovat jakýkoliv jiný obor na vysoké škole a kdykoliv, kdy ho to napadne, odskočí si zaučit cokoliv a kamkoliv? Podpoříte novelu tak, jak ji přijali poslanci?

Jaromíra Vítková (KDU-ČSL), senátorka:

Se zástupci škol ve svém senátním obvodu Blansko komunikuji celkem často. Zkušenost středních odborných škol je taková, že je velká poptávka po vyučujících některých předmětů technického zaměření. Pro mladé lidi to nejsou lukrativní místa a nikdo se na určité pozice nehlásí. Proto ředitelé někdy využívají současné výjimky, kdy mohou zaměstnat pedagogického pracovníka, který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace, za určitých podmínek. Na straně jedné člověk s několika vysokými školami nemusí být zárukou dobrého pedagoga, který kvalitně předá studentům své znalosti. A naopak člověk s odborným vzděláním bez pedagogického základu může být pro studenty v odborném předmětu velice cenný. To není pravidlo, ale uvádím to jen jako příklad a musíme se na tuto problematiku dívat z obou stran.

Jiří Drahoš (bezp.), senátor:

Senátní výbor pro vzdělávání jednomyslně schválil novelu zákona o pedagogických pracovnících (s jednou čistě technickou úpravou). Shodli jsme se na tom, že novela pomůže našemu školství v situaci, kdy se v něm nedostává pedagogických pracovníků. Za největší plus novely považuji navázání platů učitelů na ekonomický růst, což dá učitelům jistotu finančního ohodnocení také do budoucna. V zákoně pozitivně vnímám také lepší finanční ohodnocení třídních učitelů, stejně jako posílení postavení uvádějícího učitele. V neposlední řadě novela obsahuje právní rámec pro školského logopeda, což rovněž vidím jako krok správným směrem.

Mikuláš Bek (bezp.), senátor:

Navrženou změnu považuji za problematickou ze dvou důvodů. Za prvé, chápu rozhořčení fakult, které vzdělávají učitele. V roce 2016 si MŠMT v novele zákona o vysokých školách prosadilo to, že studijní programy učitelství jsou regulovány ministerskou vyhláškou podobně jako medicína. Tedy studium učitelství vypadá dnes všude tak, jak chtělo ministerstvo, a fakulty musely v posledních letech nově akreditovat všechny učitelské programy. Teď vlastně ministerstvo říká, že regulovalo zbytečně a špatně. A za druhé, jsem sice příznivcem toho, aby do učitelské profese vedlo více cest než jen pětileté studium učitelství, umím si představit i kratší programy, dokonce i jednoleté magisterské pro absolventy „odborných“ bakalářských programů, ale považuji za chybu, aby docházelo k rozvolnění vstupních profesních požadavků v systému, kde není nastaven kariérní systém žádným kariérním řádem, který by vnesl pořádek do dalšího zvyšování kvalifikace učitelů. Považuji za chybu, že MŠMT zcela rezignovalo na diskuzi s učiteli o novém kariérním řádu, když předchozí pokus selhal. V Senátu se budu proto přiklánět ke změně navržené novely. Za kompromisní východisko ze sporu bych považoval například omezení navrženého rozvolnění na tři roky tak, aby byl čas na nové kolo diskuze o kariérním systému ve školství i podobě učitelských studijních programů.

Jiří Růžička (bezp.), senátor:

Novelu zákona v Senátu určitě podpořím. Celou situaci ohledně úpravy zákona považuji za bouři ve sklenici vody. Pokud bude přijata, rozhodně to neznamená, že na školách začnou hromadně učit neschopní laici. Nezapomínejme, že ředitelé budou mít i nadále zájem na tom, aby na jejich školách učili vzdělaní a aprobovaní učitelé. A především na nich je, aby posoudili přínos učitelů i neučitelů v rámci výuky. Rozumím, že se novele brání pedagogické fakulty, které by se dle mého názoru měly ale soustředit především na to, aby vytvořily obsahově zajímavé studium tak, aby studenti pedagogické obory opravdu chtěli studovat. To samé platí i pro doplňkové pedagogické studium. Bohužel vzdělávání na pedagogických fakultách často nereflektuje vývoj kurikula ve školách a na řadu například volitelných předmětů fakulty vůbec nepřipravují. Zde považuji odborný přínos za nepostradatelný a nevidím důvod, proč by odborné předměty či předměty integrované a volitelné nemohli vyučovat odborníci z praxe.

Zdroj: Týdeník ŠKOLSTVÍ 17. 3. 2021